Laminitida kopyt koní – střípky ze semináře

Laminitida je charakterizována jako selhání závěsného aparátu kopytní kosti v kopytě. Dochází k tomu ze 3 příčin:

  • Septický šok v důsledku metritidy, kolitidy, pneumonie. Dochází k rozvoji systémového zánětu a multiorgánovému poškození.
  • Hyperinsulinémie (zvýšená hladina inzulinu v krvi)
  • Laminitida přetížené končetiny

Trocha anatomie…

Závěsný aparát kopytní kosti (suspensory apparatus of the distal phalanx, SADP) stabilizuje kopytní kost v koyptním pouzdře. Kopytní kost není fyziologicky v kontaktu s chodidlovou plochou. Pokud s ní přijde do kontaktu, vykazuje kůň bolestivost kopyt a znamená to pokles kopytní kosti při laminitidě. Z kopytní stěny vychází primární lamely, z nichž vychází sekundární lamely. Tyto lamely jsou pomocí kolagenových vláken spojeny s kopytní kostí. Primární lamela má cca 250 sekundárních lamel. Mezi lamely se vnořují cévy, které zajišťují prokrvení tkání kopyta.

Uvádí se, že kopytem proteče každou minutu 225 ml krve, pokud kůň stojí, a 720 ml krve/min., pokud se kůň pohybuje. Kopyto spotřebuje 15 % glukozy z krve, přičemž koňský mozek jí spotřebuje pouze 8 % (pro srovnání: lidský mozek spotřebuje asi 20 % glukozy z krve).

Sekundární epidermální lamely jsou tvořeny epidermálními bazálními buňkami, které jsou pevně spojeny s bazální membránou. Tyto buňky mají za normálních okolností schopnost se natáhnout a smrštit. Jejich spojení s bazální membránou zajišťují specializované útvary zvané hemidesmozomy. Pomocí desmozomů jsou pak buňky spojeny mezi sebou. Lamely vyrůstají z korunkového okraje kopyta směrem distálně (směrem k zemi). SADP tedy spojuje kopytní kost a epidermální lamely stěny kopytní a funguje jako důležitá struktura, která nese celou hmotnost koně.

Obrázek (Oliveira a kol., 2014) ukazuje vzhled primárních (označeno hvězdičkou) a sekundárních epidermálních lamel (označeno šipkami):

Laminitida způsobená septickým šokem je důsledkem multisystémového poškození a zánětu, kdy dochází k uvolnění toxinů do krve, k aktivaci leukocytů a neutrofilů, dochází k selhání metabolismu.

  • Stupeň 1 (24 hod.): dochází k prodloužení lamel, ke změně jejich tvaru, lamely jsou oslabené. Dochází ke změně tvaru lamelárních bazálních buněk (v důsledku poškození cytoskeletu, který je vyztužuje), na některých místech dochází k odtržení bazální membrány od bazálních buněk.
  • Stupeň 2 (36 hod.): akutní fáze laminitidy, dochází k destrukce bazální membrány lamel, bazální buňky ztrácí kontakt s bazální membránou
  • Stupeň 3 (48 hod.): veškerá bazální membrána je destruována, nemá kontakt s buňkami, zcela vymizí kolagenová síť a epidermální lamely se separují od sublamelární dermis, pozorují se také krváceniny v dermis. Na RTG pozorujeme posun nebo rotaci kopytní kosti.

Laminitida způsobená hyperinsulinémií bývá spojována s Cushingovým syndromem, injekcemi kortizolu nebo s metabolickým synsdromem. Pokud je v krvi zvýšená hladina inzulinu, dochází k destrukci lamel už během 48 hodn. Pozoruje se destrukce cytoskeletu buněk lamel a pozoruje se abnormální dělení lamelárních buněk (insulin působí jako růstový faktor a buňky se začínají dělit) – lamelární buňky se za normálního stavu nejsou schopny dělit. Dochází opět k poklesu kopytní kosti, poškozuje se chodidlový polštář, lamely jsou oslabené a prodlužují se. Buňky nejsou schopny držet u sebe, jsou separovány v důsledku selhání funkce desmozomů a hemidesmozomů.

Laminitida způsobená přetížením vzniká často při ortopedickém problému na druhostranné končetině. Kůň přenáší více váhy na například neoperovanou končetinu a to způsobí po nějaké době rozvoj laminitidy na dříve zdravé končetině. Bylo zjištěno, že při plném zatížení končetiny je omezen průtok krve do kopyta, cirkulace krve je následně obnovena po zvednutí zatížené končetiny.

Zdravé kopyto:

Takto vypadá kopyto postižené chronickou laminitidou:

 

Terapie laminitidy

Dodnes neexistuje na toto onemocnění lék. Nicméně skupina prof. Pollitta vyvinula léčivo, které by mohlo rozvoj laminitidy ovlivnit. Pokud včas odhalíme remodelaci kopytní kosti v její rané fázi, lze podat Tildren, který zabrání její další destrukci. V současné době je nejúčinnější formou léčby kryoterapie (chlazení končetin). Aby byla kryoterapie úspěšná, je nutné chladit končetiny od karpu až ke kopytu (nestačí chladit pouze kopyto!), a to dlouhodobě. Ideální je tedy koně na několik hodin až dní postavit do vysokých nádob se studenou vodou a ledem a udržovat končetiny chladné. Takto lze zabránit poškození lamel v kopytě a zmírnit příznaky laminitidy. Vždy je nutné zjistit příčinu vzniku laminitidy a až po vyřešení vyvolávající příčiny skončit s ledováním končetin (například pokud je příčinou septický šok, lze kryoterapii ukončit až ve chvíli, kdy je vyřešen septický šok).

Kryoterapie se ale neukázala jako příliš efektivní v případě zátěžové laminitidy. V tomto případě je nutné zajistit, aby kůň mohl postiženou končetinu alespoň občas zatížit, aby na druhostranné končetině nevznikla laminitida. Většinou stačí, aby kůň měl možnost přenést váhu z jedné končetiny na druhou.

Obrázek (autor: C. Pollitt) ukazuje rozdíl mezi neřešenou laminitidou (No-CRYO) a aplikovanou kryoterapií (CRYO). Z histologických snímků je vidět, že kryoterapie má v léčbě laminitidy význam.

U koně s laminitidou je nutné co nejvíce odlehčit přední část kopyta a přenést váhu směrem k patkám. K tomuto lze využít speciální podkůvky zvané v anglicky mluvících zemích Steward clog (obrázek z www.equipodiatry.com):

Celý seminář byl věnován z podstatné části pochopení patofyziologie vzniku laminitidy, viděli jsme řadu histologických snímků jak zdravého kopyta, tak kopyta s laminitidou. Velmi zajímavou součástí celého víkendu byly exungulace kopyt zdravých i postižených laminitidou. Celkově to byl velmi zajímavý vhled do patofyziologie vzniku a průběhu laminitidy.