Cushingův syndrom u koní

Cushingův syndrom (CS, hyperadrenokorticismus) koní je nejvíce rozšířená endokrinopatie u starších koní. Pravděpodobnou příčinou je hyperplazie buněk hypotalamu a následně hypofýzy (část mozku). Toto způsobí nadměrnou produkci hormonu ACTH, který reguluje uvolňování kortikosteroidů (zejména kortizolu) z kůry nadledvin a důsledkem je tedy nadprodukce kortizolu. V patogenezi onemocnění se uplatňují i další hormony, jako je například alfa-MSH (melanocyty stimulující hormon), který je zodpovědný za typický vzhled srsti u postižených koní. Letargie a netečnost u pacientů zase bývá způsobena nadměrnou syntézou beta-endorfinů.

CS se obvykle vyskytuje u starších koní nad 15 let, nicméně existují i případy mladších koní trpících tímto onemocněním. U koní jde téměř výhradně o sekundární formu hyperadrenokorticismu – je způsobena hyperplazií buněk adenohypofýzy (její části zvané pars intermedia – z toho je odvozen anglický název pituitary pars intermedia dysfunction, PPID).

U koní s hyperadrenokorticismem pozorujeme hirsutismus – prodlouženou a zvlněnou srst (je typickým příznakem CS a u jiných onemocnění se nevyskytuje), potíže s přelínáním na letní srst, ztrátu hmotnosti (navzdory normálnímu nebo zvýšenému příjmu krmiva) a nadměrné pití a močení (u koní chovaných na pastvě mohou být tyto příznaky přehlédnuty). U postižených koní dochází k ukládání tuku na hřebeni krku a v nadočnicových jamkách, proto se kůň může zdát na pohled nemotorný. Lze pozorovat i změny v chování – kůň je letargický, v depresi. V důsledku nadprodukce steroidních hormonů dochází k opakovaným epizodám laminitidy, dochází k atrofii svalů na zádech a pánevních končetinách a objevují se opakované infekce, koním se špatně hojí rány, při nedostatečné péči o zuby dochází ke vzniku abscesů v tlamě nebo k zánětům dásní (steroidní hormony způsobují imunosupresi – oslabují imunitní systém). U chovných koní dochází ke zhoršení reprodukčních schopností. Také nadměrné zmnožení buněk v hypotalamu a hypofýze může koně poškozovat díky mechanickéhmu útlaku okolních částí mozku. To se může projevit křečemi, poškozením zraku až slepotou.

Při odběru krve můžeme zjistit zvýšenou hladinu glukózy a triacylglycerolu v krvi, také jaterní enzymy bývají zvýšené. Vysoké procento koní je i inzulinorezistentních.

Pro potvrzení diagnózy CS lze provést dynamické funkční testy. Nejčastěji se provádí dexametasonový supresní test, i když v poslední době se preferuje ACTH stimulační test. Oba testy však mohou být ovlivněny ročním obdobím, uvádí se, že na podzim je vyšší riziko získání falešně pozitivního výsledku.

Terapie je založena na dlouhodobém až doživotním podávání léků, které snižují tvorbu hormonů. Z dostupných látek lze jmenovat pergolid, bromokriptin nebo cyproheptadin. Nedílnou součástí terapie je kvalitní péče o koně. Je potřeba dbát na pravidelnou vakcinaci a odčervení (koně trpící CS často trpí na parazitózy v důsledku špatně fungující přirozené obrany organismu), pravidelnou úpravu zubů a kopyt (důležité zejména u koní trpících laminitidou). Neméně důležitá je také kvalitní krmná dávka.